Monument nebo instrument?
Symbol tradičního obelisku, na kterém lze optimálně demonstrovat rozpory mezi společenskou zakázkou a jeho reálnou architektonickou (ne)funkčností. Tvarovou formu původního egyptského sloupu ukončenou pyramidem nalezneme ve formě monumentu prakticky na každém kontinentu. Jeho přítomnosti nakonec neuniklo ani druhé nádvoří Pražského hradu. V prostranství národní architektonické dominanty můžeme pozorovat modernistické použití momentu symbolické piety, které ovšem nebylo realizováno za využití nově hledané a nalézané architektonické prostředky, nýbrž skrze historizující artefakt, připomínající více demonstraci záboru či značkování určitého. Obelisk je historicky dobrým příkladem situace, kdy se z architektury stává nosič vyprázdněných informací – nejen v estetickém slova smyslu, ale především ve smyslu hledání odpovědné funkce soudobé architektury. Síla kapitálu často vytváří artificiální, zchromlé produkty, vznikající na základě společenské poptávky určené k uspokojení různých psychologických potřeb.

​