Příběh pěší lávky v Litomyšli
 

Náš pohled na roli architekta je takový, že architekt má za úkol být moderátorem všech účastníků stavebního procesu. Ať už jde o stavbu veřejnou či soukromou, nebo třeba i virtuální, vždy do procesu vstupují různé skupiny lidí s různými zájmy, někdy protichůdnými, někdy konvergentními – investoři, uživatelé, veřejnost, úřady, stavební firmy, projektanti atd. K tomu přistupují objektivní faktory – přírodní, technické, ekonomické apod. – a subjektivní – výtvarné, filozofické a další. Úlohou architekta je vybalancovat všechny tyto zájmy a faktory, najít optimální řešení a vytvořit takový návrh, který lze zrealizovat a který zase zpětně ovlivňuje všechny tyto vstupní činitele. 
 

Vždy jde ale o proces, někdy rychlejší, někdy poměrně zdlouhavý. Stavba ve veřejném prostoru se neobejde bez složitého projednávání, dnes naštěstí čím dál více i s veřejností. Nemůže se také opírat o práci jednotlivce, ale vyžaduje dlouhodobou spolupráci poměrně velkého množství lidí – nejen projektantů a různých odborníků, ale i těch, kteří stavbu přímo staví.

Tento proces jsme chtěli ukázat na konkrétním příkladu. Vybrali jsme projekt revitalizace parku u Smetanova domu v Litomyšli a konkrétně výstavby pěší lávky v rámci tohoto projektu. Na tomto příkladu je možné demonstrovat komplexnost celého procesu od architektonické soutěže přes veřejné projednání až po finální realizaci a zpětnou vazbu veřejnosti. Zvolili jsme krátké video kvůli možnosti ukázat několikaletý příběh vzniku lávky v několika minutách. 

Jako doprovod vystavujeme také model části lávky v měřítku 1:1, který jsme si vyrobili, abychom si ověřili funkčnost a působení mostovky, navržené z ocelových lamel. Připadá nám zajímavé doplnit obrazový záznam procesu konkrétním fyzickým prvkem, který má vztah k tomu, o čem se v záznamu mluví. 
 

Obnova nábřeží řeky Loučné v Litomyšli
Autoři: Martin Rusina, Martin Frei
Spolupráce: Markéta Poláčková, Mojmír Pukl, Daniela Vaníčková
Spoluautor lávky: Petr Tej
Autoři sochařského řešení: Pavla Sceranková, Dušan Zahoranský
Zahradní architekti: Jakub Finger, Mirka Svorová – PARTERO
Grafické řešení: COLMO
Statika: Vilém Silbrník, Michal Karásek – STA-CON
Investor: Nadace Proměny, Město Litomyšl
Celková plocha: 3 ha
Náklady: 30 mil. Kč
Soutěžní návrh: 2013
Projekt: 2013–2015
Realizace: 2016–2017

Úprava nábřeží říčky Loučné v centru Litomyšle navazuje na úsek, upravený již dříve AP atelierem. Návrh stojí na koncepci obnovy a propojení čtyř různých městských prostorů – nábřeží, břehů řeky, parku a ulice – do jednoho funkčního celku.

Na nábřeží vzniká městská promenáda pod stromy, určená pro odpočinek, setkávání a hry. Její součástí je sochařsky ztvárněné dětské hřiště s hudebními motivy. Nábřeží je lemováno nízkou zídkou z probarvovaného betonu, vytvářející hranici mezi městem a přírodními břehy řeky. Ty jsou zachovány ve své divokosti a zpřístupněny pouze na vybraných místech lehkými pozorovatelnami ptáků a ryb. Řeka Loučná je přemostěna zavěšenou pěší lávkou. Ta je, stejně jako pozorovatelny, navržena jako transparentní ocelová struktura co nejméně zasahující do přírodního okolí. Park u Smetanova domu je upraven na prosluněnou pobytovou louku. Obnovena je ladem ležící zahrádka restaurace, která je nově doplněna o ocelový pavilon se zelenou střechou. Ulice Vodní valy bude vydlážděna do roviny a dopravně zklidněna.

​