top of page

Park Eugena Horvátha

2015 • Brno • Zdeněk Sendler • Kateřina Sidiropulu Janků

Hvězdička – park Eugena Horvátha byl otevřen v roce 2015 podle návrhu zahradního architekta Zdeňka Sendlera (objekt nízkoprahové centra navrhl architekt Radko Květ). Park vznikl v zanedbaném vnitrobloku obytných domů (i před rekonstrukcí částečně využíván). Zadání na studii znělo: Cílem projektu „Park Hvězdička“ je v části města (v lokalitě ulic Bratislavská, Francouzská, Hvězdova), kde žijí zejména sociálně slabší rodiny, vytvořit upravený parkový prostor pro trávení volného času dětí a mládeže z této lokality. Park by měl svou náplní motivovat a podporovat děti a mládež dané cílové skupiny k aktivnímu přístupu k trávení volného času. Zároveň by měl být místem přirozeného kontaktu dětí se sociálními pracovníky a službami nově navrženého objektu sociálního zázemí parku při vstupu z ulice Hvězdové (nízkoprahového centra).*

 

Park se zrealizoval i díky „Integrovanému plánu rozvoje města Brna v problémové obytné zóně města“ (IPRM), v rámci kterého se investovalo do „revitalizace veřejných prostranství“, „regenerace bytového fondu“ a do tvorby a realizace „pilotních projektů zaměřených na řešení romských komunit ohrožených sociálním vyloučením“** v nechvalně proslulém „brněnském Bronxu“. Záměrem investic byla snaha o zlepšení obrazu čtvrti, zvýšení bezpečnosti a přilákání nových obyvatel a uživatelů čtvrti. Park je navržen jako dočasný, daný vnitroblok má několik proluk a dlouhodobě se uvažuje o jeho celkové revitalizaci, v roce 2017 byla vyhlášena architektonická soutěž na zástavbu části tohoto vnitrobloku. Tyto proměny se však dějí v celé čtvrti a některé ohrožují současné obyvatele. Projekty parku i nízkoprahové centra mají podpořit „začleňování příslušníků romských lokalit do většinové společnosti“. Jak se autor návrhu parku vyrovnal s těmito požadavky a jak se to projevilo na výsledném designu parku a centra? Projekt na jednu stranu poskytl upravený veřejný prostor s rekreačním využitím, ale netajil se tím, že používá „vandalismu odolné materiály“ (i přesto, že se jedná o dočasnou stavbu) a že má zajistit určitou kontrolu obyvatel (kamerový systém). Celý park je obehnán plotem nebo zdí z betonových panelů a na noc se uzamyká.

 

 

* Statutární město Brno (2010). Zadání studie: Park Hvězdička

** Statutární město Brno (2012). Integrovaný plán rozvoje města v problémové obytné zóně 2008–2015

 

 

Zdeněk Sendler je zahradní architekt, pracuje v Brně v Atelieru zahradní a krajinářské architektury. Navrhuje soukromé zahrady, parky i krajiny, jeho tvorba se vyznačuje přirozeností, skromností a pokorou, aniž by se vzdávala svého tvůrčího potenciálu. Mezi jeho realizace patří například klášterní zahrada v Litomyšli, park na Slovanském náměstí, Björnsonův sad či Denisovy sady v Brně, park či hřbitov v Dolních Břežanech. V mládí vyrůstal v Černých polích, oblast ulic Hvězdovy, Bratislavské, Francouzské, Příční, Příkopu nebo Cejlu byla jeho druhým domovem. Pochází ze zahradnické rodiny.

 

— „Oni řeknou vandalismus… Já to slovo absolutně nesnáším. Protože vandalismus, co já mám zkušenost, tak je z velmi vysokého procenta – teď nevím, nemám to statisticky – tak je špatně, podhodnoceně udělaný mobiliář, detail… Sednou čtyři kluci na lavičku a jí se zlomí opěradlo… No tak to je špatně udělaná lavička.“

 

 

Kateřina Sidiropulu Janků je socioložka, ve své disertaci se zabývala etnografickým výzkumem migrace v česko-kanadských romských rodinách. Aktuálně působí na Institutu výzkumu inkluzivního vzdělávání Pedagogické fakulty Masarykovy Univerzity v projektu ISOTIS (Inkluzivní vzdělávání a sociální podpora v překonávání nerovností ve společnosti). Zabývá se česko-romskými vztahy, sociální marginalizací, sociologií paměti a etikou výzkumu. V posledních letech se také podílí na interdisciplinárních projektech s participativními přesahy. Výstupem aplikovaného projektu Paměť romských dělníků byla sbírka historických dat, koncepční pouliční výstava, dokumentární film a didaktické materiály pro základní školy. Ve svém doktorandském studiu na Katedře architektury ČVUT v Praze se zabývá proměnami veřejného prostoru ve stabilizovaných územích.

 

— „Připomíná mi to ta modrá světla na benzínce, na toaletách. Že ten prostor se dá špatně použít k dealování drog. V tomto smyslu to komunitní centrum je trošku ta panoptikální věž.“

___

kamera: Tomáš Hlaváček
střih: Tomáš Hlaváček

překlady: Ondřej Kvapil, Karolína Plášková

titulky: Tereza Kvapilová, Karolína Plášková

bottom of page